
Sýkora babka
Poecile palustris
Sýkora babka je malá sýkora rozšířená napříč velkou částí Evropy a mírné Asie. Upřednostňuje vlhčí listnaté lesy, ale často zavítá i do parků, zahrad a sadů. Je převážně stálá, hnízdí v dutinách a její hlas zahrnuje tvrdé „pistje“ i jednoduché opakované slabiky.
Víš, že…?
- Vědecké jméno palustris odkazuje na „bažinu“, přesto druh běžně žije v lesích a parcích.
- Semena si ukládá do skrýší v mechu, pařezech či pod listím a k zásobám se vrací v chladném období.
Hlas
O druhu
Určování
Menší sýkora se leskle černou čepičkou a zátylkem, bílými lícemi a malou černou skvrnou pod zobákem; svrchu šedohnědá, spodina světlá s hnědavými boky. Na křídle postrádá světlé pole. Od velmi podobné sýkory lužní ji v terénu nejlépe odliší hlas; z morfologie mívá sýkora babka lesklejší temeno a obvykle menší „bryndák“, avšak tyto znaky nejsou vždy spolehlivé.
Čeleď
Paridae
Velikost
Drobný (králíček)
Barvy
šedý, černý, bílý, hnědý
O prostředí
Nejčastěji obývá vlhké listnaté porosty, zvláště dubové a bukové lesy, dále vlhké olšiny a břehy vodních toků. Vyskytuje se také v parcích, zahradách a sadech, od nížin do podhorských poloh.
Potrava
V teplé části roku loví hlavně hmyz a pavouky, v chladném období přechází na semena. Často si vytváří zásoby, které ukrývá do různých štěrbin a podrostu.
Chování
Převážně stálý a věrný hnízdištím, obvykle monogamní. Hnízdí v dutinách stromů, někdy ve štěrbinách staveb či v budkách; samice zahřívá snůšku, samec napájí a oba rodiče krmí mláďata. Hlasově se ozývá tvrdým „pistje“ a jednoduchými opakovanými slabikami.
Zdroje
Foto: Stephan Sprinz, CC BY 4.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sumpfmeise im NSG Hirschacker und Dossenwald 2.jpg
Nahrávka: Pálos Lőrinc, XC639965, CC BY-SA 4.0 https://xeno-canto.org/639965
Nahrávka: Sonothèque ADVL, XC954051, CC0 1.0 https://xeno-canto.org/954051
Nahrávka: Sonothèque ADVL, XC730597, CC0 1.0 https://xeno-canto.org/730597
Text: Wikipedia (Czech), CC BY-SA 4.0 https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%BDkora_babka
