Šoupálek dlouhoprstý

Šoupálek dlouhoprstý

Certhia familiaris

Poznej druh šoupálek dlouhoprstý podle hlasu nebo fotky a zapisuj svá pozorování do Ptačího pasu.

  • Stáhnout z App Store
  • Stáhnout z Google Play
Hojnost: Velmi běžný

Šoupálek dlouhoprstý je drobný, skrytě žijící pták starých lesů, který šplhá po kmenech a prohledává kůru jemně zahnutým zobákem. Vyskytuje se ve velké části Evropy a zasahuje i do Asie až k Dálnému východu; upřednostňuje jehličnaté a smíšené porosty, často ve vyšších polohách. Od podobného šoupálka krátkoprstého se liší jemnými znaky a nejspolehlivěji hlasem. Je převážně stálý, v zimě může být potulný a přidružovat se k hejnům sýkor.

Víš, že…?

  • Při šplhání se opírá o tuhý, prodloužený ocas, který funguje jako opěrný „stativ“.
  • Dokáže napodobovat zpěvy jiných ptáků, včetně příbuzného šoupálka krátkoprstého.

Hlas

Zpěv
Volání

O druhu

Určování

Malý, protáhlý pták s bělavou spodinou a hnědě, černě a bíle skvrnitým hřbetem splývajícím s kůrou; šídlovitý, lehce zahnutý zobák a dlouhý tuhý ocas, kterým se při šplhání opírá. V terénu těžko odlišitelný od šoupálka krátkoprstého: bývá o něco světlejší, má jemně odlišnou křídelní kresbu, světlejší bázi ocasních per, delší dráp na zadním prstu a o něco kratší zobák; ocas v letu působí mírně rozeklaně. Nejspolehlivěji se pozná podle vysokého, jednoduchého zpěvu.

Čeleď

Certhiidae

Velikost

Drobný (králíček)

Barvy

hnědý, bílý, šedý

O prostředí

Obývá jehličnaté, listnaté i smíšené lesy se staršími stromy a členitou kůrou, častěji ve vyšších polohách; v horách vystupuje vysoko. V zimě se může objevovat i v nižších polohách a v rozptýlené zeleni.

Potrava

Loví drobný hmyz a jiné členovce, jejich larvy a vajíčka ze štěrbin v kůře; příležitostně přijímá i semena jehličnanů. Stromům obsazeným mravenci se obvykle vyhýbá; na krmítka zalétá jen zřídka.

Chování

Typicky šplhá po kmeni spirálovitě vzhůru a pak slétá k patě dalšího stromu. Brzy na jaře výrazně zpívá vysokým, jednoduchým zpěvem; může napodobovat jiné druhy. Hnízdí skrytě pod odchlíplou kůrou či ve štěrbinách; je monogamní a o mláďata pečují oba rodiče. Většinou je stálý, v zimě potulný a často se přidává k hejnům sýkor.

Zdroje

Podívej se také