
Rehek zahradní
Phoenicurus phoenicurus
Rehek zahradní je drobný, štíhlý pěvec z čeledi lejskovitých, hnízdící v širokém pásu od severní Afriky přes Evropu a západní až střední Asii až po Mongolsko. Je tažný; evropské populace zimují v subsaharské Africe. Hnízdí převážně v dutinách stromů a polodutinách a z globálního pohledu je hodnocen jako málo dotčený.
Víš, že…?
- Vědecké jméno Phoenicurus pochází z řečtiny a znamená „červený/ohnivý ocas“, což odkazuje na jeho výrazně zbarvenou ocasní partii.
- V některých oblastech se může křížit s rehkem domácím a vytvářet plodné hybridy.
Hlas
O druhu
Určování
Ve všech šatech nápadný rezavočervený ocas, kterým často kmitá. Samec má bílé čelo, černé hrdlo a oranžovočervenou hruď s šedým temenem a hřbetem; u části samců se objevuje i bílá skvrna v křídle. Samice je nenápadně šedohnědá svrchu a světlejší naspodu; proti samici rehka domácího bývá celkově světlejší s výraznějším světlým hrdlem a středem břicha.
Čeleď
Turdidae
Velikost
Malý (vrabec)
Barvy
šedý, oranžový, černý, bílý, hnědý
O prostředí
Upřednostňuje světlé listnaté lesy, jejich okraje a paseky, dále tradiční sady, parky a zahrady. Na zimovištích vyhledává suché až polosuché křovinaté stepi, houštiny a otevřené řídké lesy.
Potrava
Převážně hmyzožravý druh; kořist sbírá na zemi i z nízké řídké vegetace, často vyčkává na vyvýšeném místě a podniká krátké výpady za hmyzem.
Chování
Často sedí vzpřímeně na odkrytých místech a výrazně kmitá rezavočerveným ocasem; létá lehce, vlnkovitě. Samec zpívá od úsvitu z krytu i z otevřených posedu nízko nad zemí. Je striktně tažný.
Zdroje
Foto: Jerzy Strzelecki, CC BY 3.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Phoenicurus phoenicurus male(js) (cropped).jpg
Nahrávka: Benoît Van Hecke, XC792344, CC BY-SA 4.0 https://xeno-canto.org/792344
Nahrávka: Sonothèque ADVL, XC1176908, CC0 1.0 https://xeno-canto.org/1176908
Text: Wikipedia (Czech), CC BY-SA 4.0 https://cs.wikipedia.org/wiki/Rehek_zahradn%C3%AD
