
Cvrčilka slavíková
Locustella luscinioides
Cvrčilka slavíková je malý, nenápadně zbarvený pěvec z čeledi cvrčilkovitých úzce vázaný na rozsáhlé porosty rákosu. Hnízdí ve velké části Evropy, zasahuje do Asie a severozápadní Afriky a na zimu táhne do subsaharské Afriky. V hustém rákosí žije skrytě a nejčastěji se prozradí dlouhým, monotónním „cvrčivým“ zpěvem.
Víš, že…?
- Její české jméno odkazuje na typický cvrčivý zpěv připomínající zvuk hmyzu.
- Zpívající samec často posedává na stéble rákosu i za šera či v noci.
Hlas
O druhu
Určování
Menší než vrabec, celkově jednolitě tmavě hnědý až olivově hnědý svrchu, bez nápadného proužku nad okem; spodina je špinavě světlá s nenápadným rezavým nádechem na bocích. Na rozdíl od cvrčilky zelené postrádá skvrnění na hřbetě a působí celistvěji zbarveně; má delší, zaoblený ocas, jemný zobák a světlé nohy, v rákosí často jen krátce vystrkuje část těla mezi stébly.
Čeleď
Locustellidae
Velikost
Malý (vrabec)
Barvy
hnědý, bílý, šedý
O prostředí
Rozsáhlé, vysoké rákosiny a další mokřadní porosty s rákosem u stojatých i pomalu tekoucích vod, ideálně s mozaikou suchých trsů uvnitř porostu.
Potrava
Výhradně živočišná potrava: převážně drobný hmyz a další bezobratlí sbíraní z rákosových stébel, listů a z okolí vodní hladiny.
Chování
Skrytý a plachý druh, většinu času se pohybuje nízko v hustých porostech rákosu, šplhá po stéblech a opatrně přebíhá mezi trsy. Samci zpívají souvislým, mechanickým „cvrčením“ z vyvýšených stébel; hnízdí nízko v hustém porostu a na péči o mláďata se obvykle podílejí oba rodiče; druh je tažný.
Zdroje
Foto: Created by Sergey Yeliseev., CC BY 2.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Locustellaluscinioides.jpg
Nahrávka: Sonothèque ADVL, XC1136253, CC0 1.0 https://xeno-canto.org/1136253
Nahrávka: Pascal Christe, XC1176021, CC BY-SA 4.0 https://xeno-canto.org/1176021
Nahrávka: Sonothèque ADVL, XC1175989, CC0 1.0 https://xeno-canto.org/1175989
Text: Wikipedia (Czech), CC BY-SA 4.0 https://cs.wikipedia.org/wiki/Cvr%C4%8Dilka_slav%C3%ADkov%C3%A1
